:: Příběh jedné lokomotivy :: (17.10.2008)

:: Příběh jedné lokomotivy :: (17.10.2008)
Je polovina padesátých let. Jsem jedna ze stovek lokomotiv vyrobených pro válečné účely. Moje řada 86 společně s řadou 52 byla vyrobena v početných sériích a byla výsledkem úsporných válečných opatření. Po v mírové době jsem byla součástí české válečné kořisti a byla jsem nasazována na vedlejších tratích a jako záloha. Koncem padesátých let mě odstavili pro technickou závadu.


Téměř rok jsem čekala v dílnách na výměnu levého válce. Pomalu jsem zarůstala travou a náletovými křovinami. Když už si mě opět všimli, tak jsem byla zralá i na výměnu dalších dílů.


Za své vzaly části budky a kotle. V té době moje kolegyně procházely v dílnách kompletními úpravami, které zahrnovaly odstranění předehřívačů, osazení nových kompresorů, dynam a další úpravy.


Těšila jsem se také na "počeštění" a kompletní generálku. Začalo to slibně. Nová budka, nové válce a další díly. Super.


Jenže pak přišel zlom. Úsporná opatření a potřeba financování nových řad parních lokomotiv pro těžký socialistický provoz zastavila moji generálku a omezila ji na nejnutnější opravy.


Byla jsem opět uvedena do provozuschopného stavu. Bohužel se již nenašel čas na dokončení oprav a byla jsem opět odsunuta na poslední a zapadlou kolej v dílnách.


Vyměněné díly byly ponechány v "základu" a v tomto stavu jsem byla ponéchána svému osudu přes další zimu.


Na jaře šedesátého roku si mě přišli prohlédnout a já se těšila že opět přišel můj čas. Doplnili mi uhlí a zatopili mi pod kotlem. Po dlouhé době jsem se opět krátce projela po dílenských kolejích vlastní silou.


Pak přišla druhá rána. Díky dlouhodobému odstavení se projevila závada kotle a navíc mi v létě měla propadnout jeho tlaková zkouška.


Tím byl prakticky podepsán můj ortel a smířila jsem se s tím, že už se na trať nepodívám. I vyměněné díly z poslední opravy už braly za své a koroze mě ničila čím dál tím víc.


Teď se píše rok 1965 a jsem u konce se silami. Na odstavné koleji si po mě kreslí nemravné obrázky, přišla jsem o prosklení budky a část svých armatur.


Už se blíží konec, vím to jistě. Byli u mě inspektoři a stanovili datum mého přetažení do kovošrotu. Brzy přijdu o rozvody a části potřebné pro opravy mých kolegyň. Se svým osudem jsem smířena, pokrok nejde zastavit, právě hromadně nastupuje motorová a elektrická trakce.

Pozn. redakce: Příběh je vymyšlený, netýká se žádného konkrétního čísla lokomotivy a uvedené skutečnosti se mohou lišit od reality.
 

Odeslat článek známému   Vytisknout